Jeden aktuální článek v Právu mě opět přiměl sáhnout do archivu a vytáhnout článek, který jsem publikoval už před lety a který je (bohužel) aktuální i dnes. Jednomu z “odborníků”, o kterém jsem psal už před lety, je totiž stále bohatě popřáváno sluchu, a tak svá moudra kolem sebe rozhazuje dodnes
(poprvé publikováno na blogu iDnes 9. 05. 2012 )
Chtít po kadeřnicích matematiku je blbost, tvrdí ve svém nepokrytě prvoplánovém a populistickém pamfletu ze 7. 5. 2020 K. Frouzová (MF DNES). Paní redaktorka by se měla zamyslet alespoň tak, jak jí to dovolují její skromné intelektuální schopnosti.
Maturita z matematiky je prý ptákovina, protože chce po maturantovi logaritmy. Toť slova “odborníka”, kterého už nebudu jmenovat, protože bych se musel už bůhví kolikrát opakovat. Jen připomenu, že nejvyšší dosažený titul tohoto špičkového novinového experta přes výuku matematiky je “vyučený elektrotechnik”. A že před časem byly pro tohoto člověka stejnou ptákovinou rovnice a ještě předtím funkce. Tedy myslím funkce jako matematický pojem. Jinak má štěstí. Na funkci mediálního odborníka na všechno žádná taková hovadina z jeho úst zřejmě nebude mít vliv.
Tento “odborník” doporučuje probírat u maturity čtení návodů k videu a místo matematiky by zavedl recitaci současných úrokových sazeb v jednotlivých bankách (viz Feřtek.: Propadáme, MF DNES, 8. 12. 2010). Jiný myslitel hlásá, že “první matematika” – rozuměj ta, ve které je přímá úměrnost – může být občas užitečná. Ta “druhá, ve které je sínus fí půl”, je naprosto k ničemu. Dovolte mi, abych tuto skvostnou myšlenku nekazil komentářem.
“Nenuťte kadeřnice do logaritmů, rovnic a funkcí. K ničemu to nepotřebují, je to ptákovina,” hřímá dnes svým článkem Kateřina Frouzová:
Pak se ovšem musím zeptat, v čem je, vážená paní novinářko, takové kadeřnici prospěšnější Havlíček a Neruda? Chystáte nějaký takový bohulibý článek i o nich? Byly by to přece taky zajímavé titulky:
Obávám se, že v něčem takovém brání novinářům jejich profesní slepota. Ve snaze zalíbit se sprostému lidu novinář dnes klidně řekne, že maturita je absurdní proto, že nutí kadeřnice do logaritmů. Ještě jsem ale neviděl novináře, který by se chtěl blýsknout ve společnosti větou “představte si, na těch středních školách nutí matematiky do fejetonů – to je ale pěkná blbost!”
“I skladník ve šroubárně si může přečísti Vergilia v originále,” posmívá se kadeřnickým odmocninám Frauzová. Jenže ten příměr jste, vážená paní redaktorko, trochu popletla. Na Vergilia přijde v matematice řeč málokdy. Antickým klasikem jsou kadeřnice znásilňovány v češtině – budete stejně vehementně bojovat i proti ní? A propos – když už jste zmínila toho skladníka – kdyby měl matematik Vaši náturu, musel by říct, že pro skladníka je matematika rozhodně užitečnější než Vergilius a celá čeština. Speciálně Kemrově filmové figurce bych k těm logaritmům přidal ještě šroubovice a šroubové plochy, když už je v té šroubárně.
Maturita prý musí být jiná na gymnáziu a jiná na učilišti. To ale vede jen k tomu, že maturita postupně degraduje na zkoušku učiva ze třetí obecné. Maturant je pak urážen hledáním chyb ve větě “miši všecko sežrali” a pátráním po jedné polovině na číselné ose (reálné případy lońských maturitních testů). Když to zvládne, má maturitu. Je-li něco ptákovinou, pak je to právě toto.
Matematika je jen jedna. Čeština rovněž. Takže i maturita z matematiky musí být jedna. Maturita z češtiny rovněž. Na gymnáziu i na učilišti. Je-li povinná maturita z češtiny, měla by být povinná i maturita z matematiky. Ke středoškolskému vzdělání totiž patří matematika naprosto stejným právem jako čeština. Každý se děsí toho, že budoucí filozofové mají dřít sinovou větu a exponenciální rovnice. Nikdo už se ale nepozastaví nad tím, že budoucí matematici jsou nuceni recitovat díla Klimenta Bulharského a Petra z Mladoňovic. Že by to bylo tím, že matematikové to nutné literární zlo se skřípěním zubů nějak zvládnou, kdežto filozofové matematiku nikoli? Odpovědět si musí každý sám.
Na celou věc se můžeme dívat dvojím způsobem: První možností je maturovat povinně z češtiny i z matematiky, a to na gymnaziální úrovni. Jiná si podle mě nezaslouží označení maturita. A kdo to nezvládne, tak prostě dostane výuční list. Nebude mít maturitu a můžeme jet dál močálem černým kolem bílých skal.
Anebo si můžeme jednoduše říct – musí být maturita nutným zlem? Je třeba, aby při ní skřípaly zuby? Potřebuje lingvista maturitu z matematiky? Myslím, že ne. Potřebuje matematik maturitu z češtiny? Myslím, že ne. Potřebuje kadeřnice maturitu? Myslím, že ne. Myslím, že bude stačit, když si každý projde matematikou, češtinou, literaturou atd. Ale poctivě. Na patřičné úrovni, na které je třeba se domluvit. Ta může být na každém typu školy jiná, ale nepojede přes ni vlak. Takže vážená paní redaktorko, abychom si rozuměli, každý maturant by měl podle mě určitě vědět něco o odmocninách, rovnicích a logaritmech, i když nebude maturovat z matematiky. Každý středoškolák by měl něco vědět o Vergiliovi, Havlíčkovi a Nerudovi, i když nebude maturovat z češtiny. Osobně je mi milejší filozof, který nemá maturitu z matematiky, ale je v případě potřeby schopen vyřešit nějakou tu rovnici, než budoucí strojař, který ji sice má, ale neumí upravit zlomek. Co je technikovi platná maturita z češtiny, když ani po ní není schopen dát dohromady gramaticky správnou větu? Všechny takové maturity bych zrušil z moci úřední a takové “maturanty” bych na střední škole nechal propadnout, ať už chtějí maturovat z čehokoliv.
Takže jsem spíš pro druhou variantu. Povinné předměty bych u maturity zrušil úplně. Takové integrování per partes je asi budoucímu lingvistovi k ničemu a jen ho zdržuje v odborném rozletu, Ovidius limituje úplně stejně práci budoucího matematika. A kadeřnice odvádějí od jejich trvalé derivace i Jana Vomáčková-Rajská. Nevím, jak vás, ale mě na kadeřnictví nezajímá to, kolik lazebnic tam má maturitu, ale to, jak tam stříhají vlasy. A když mi hlavu zvrznou, příště tam už nepřijdu. Ani kdyby tam všechny kadeřnice měly červený diplom z Matfyzu.