Na příčce jednoduchého žebříku, který je opřený o stěnu, sedí kočka. Jakou dráhu bude opisovat, když jí žebřík podrazíte?
Tuto geometricko – fyzikálně – biologickou úlohu jsem našel zde.
![](https://dmartisek.cz/Blog/wp-content/uploads/2023/01/image.png)
Úloha se tváří jako praktická, či přinejmenším zajímavá aplikace proužkové konstrukce elipsy, jak záhy zjistí každý, kdo si aplet pustí.
![](https://dmartisek.cz/Blog/wp-content/uploads/2023/01/image-1.png)
Její autor, Martin Vinkler, je možná dobrý geometr, bohužel však asi nikdy v životě neviděl kočku.
S naší rodinou žijí kočky desítky let. Každý rok nám dva až šest těchto mazlíků dělá radost.
![](https://dmartisek.cz/Blog/wp-content/uploads/2023/01/image-2.png)
Prohánějí se po dvoře ze všech stran obehnaném vysokými zdmi.
Čas od času jim dopřejeme výlet a přistavíme jim právě takový žebřík, o kterém je řeč v úloze. A tak jsem kočky na žebříku viděl snad stokrát. Vydávají se na průzkum
![](https://dmartisek.cz/Blog/wp-content/uploads/2023/01/image-5.png)
a zase se vracejí
Ješte jsem neviděl, že by se na žebříku některá z nich posadila.
No – dejme tomu. Ale vůbec si nedovedu představit, že by zůstala sedět, kdybych žebřík podrazil. Experimentálně jsem to sice neověřoval (myslím, že není třeba naše mazlíky stresovat), ale i bez toho je řešení naprosto zřejmé.
Žádná elipsa. Kočkám je lidská geometrie úplně fuk. Těžiště kočky by po mohutném odrazu opsalo balistickou křivku a ostatní části těla dráhy, které člověk není schopen vůbec definovat. Kočka to umí. Právě proto by i po tomto zavrženíhodném činu sadistického geometra dopadla jako vždy na všechny čtyři tlapky.