Basilejská odpověď je, jak známo, geniální odpověď Járy Cimrmana na rafinovanou otázku profesora F. C. Bolena, jak mohlo neexistující vědomí vyprodukovat svou vlastní filozofii. Jeho odpověď vzbudila tehdy senzaci a z ní plynoucí filozofie externismu má i dnes řadu vyznavačů.
Na konci 19. století převládal ve filozofii solipsismus. Solipsisté tvrdili: Existuji jen já, neexistuje vnější svět, který je jen mojí představou. Proti této tezi postavil Cimrman, zakladatel externismu, tezi svoji: Opak je pravdou. Existuje pouze okolní svět a neexistuji já.
Na výše položenou otázku profesora Bolena Cimrman odpověděl: Jestliže neexistuji, neznamená to ještě, že nejsem ve vnějším světě patrný, neboť patrnost a existence jsou dvě naprosto rozdílné věci. Pak přirovnal existující svět k obrovské ploše, uprostřed níž je díra, kde chybí Jára Cimrman. Obvodem díry je mistr jasně ohraničen, tedy patrný.
Proces myšlení vnějšího světa lze modelovat jako napínání a smršťování plochy. To se projevuje jako smršťování a rozpínání díry, tedy jako myšlení neexistujícího Járy Cimrmana. Tento proces však probíhá obráceně než myšlení světa – kdykoliv se totiž plocha rozpíná, díra se smršťuje a naopak*). Jestliže tedy Cimrman tvrdí, že existuje jen okolní svět a neexistuje on, pak v okolním světě musí platit myšlenka zrcadlově obrácená – že totiž existuje jen on a nikoliv okolní svět. Jára Cimrman tak tedy poprvé zastává názor, který zároveň vyvrací.
To tenkrát vzbudilo značné rozpaky, od té doby mají ale tyto cimrmanovské postupy řadu následovníků.
Jedním z nich je nejmenovaný profesor, který kdysi coby ředitel jednoho nejmenovaného ústavu jedné fakulty jisté anonymní vysoké školy sepsal na rektorát žádost o přidělení finančních prostředků na zakoupení jistého vědeckého zařízení pro svůj ústav. Druhého dne dorazil tentýž profesor viditelně špatně naladěn na rektorát a coby prorektor pro vědu a výzkum šmahem zamítl všechny žádosti o finanční prostředky, které mu toho dne přistály na stole. Všechny jeho sekretářky, a pak tedy i všichni na škole věděli dřív než pan profesor, že žádost zamítl i sám sobě.
Nejčerstvějším vyznavačem Cimrmanovy filozofie externismu je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. V roce 2002 coby ministr spravedlnosti napsal a prosadil až do včerejška platný volební zákon. Včera po vzoru Járy Cimrmana vyvrátil sám sebe a svůj volební zákon si sám vlastnoručně zrušil.
__________________________________________________
*) Cimrmanologové tento model předvádějí s reálnou plochou a dírou (Divadlo Járy Cimrmana: Akt)