Vzdělání je učitelům na překážku, protože vzdělaný učitel učí nepřirozeně. Říká to expert Lidových novin a redaktorka mu dává za pravdu. Nad něčím takovým zůstává člověku rozum stát. A mně stojí ještě teď…
(poprvé publikováno na blogu iDnes 4. 3. 2011 )
Představte si, že jako žák(yně) autoškoly usedáte poprvé za volant a vedle vás se uvelebí někdo, kdo sám řídit neumí. Řidič totiž učí řídit nepřirozeně a řidičské umění je instruktorovi na překážku.
“Tak to řečeno nebylo,” odpověděla mi Jana Kvačková, která má tento článek na svědomí. Jistě, o instruktorovi v autoškole není v článku ani zmínka. Ale doufám, že je čtenáři dovoleno nad textem aspoň minimálně myslet. A mně jako myslícímu čtenáři to z textu celkem jednoduše vyplývá. Učitel je zde přeci od toho, aby “předal vzdělání”. A vzdělání učitele samotného při tom podle “experta” Mlezivy překáží (k nahlédnutí zde). Nevidím principiální rozdíl mezi učitelem v “obyčejné” škole a učitelem v autoškole, a tak i na něj beru zcela prostě Mlezivův metr. Výsledek? Instruktor autoškoly je od toho, aby “předal řidičské umění”. Řidičské umění samotného instruktora je ale na škodu, protože řidič řídí nepřirozeně.
“Všimněte si, že babičky, jež většinou nemají žádné pedagogické vzdělání, dovedou zpravidla vysvětlit vnoučatům spoustu věcí daleko srozumitelněji, a tudíž přijatelněji než škola,” zní jeden z dalších argumentů němčináře Mlezivy. Hluboký omyl. Babičky to jistě dělají v dobré víře, ale to, co jim a panu Mlezivovi připadá správně, je ve skutečnosti velmi často úplně špatně. Jeden příklad za všechny. Lidovou tvořivostí tisíců našich babiček vznikly třeba úsudky typu “kdyby byla Morava, tak bych ti dala. Ale že Morava není, tak si ani nevrzneš.” Pro pana Mlezivu je to možná jasné a srozumitelné. V lidové písničce se to opravdu snese a má to tam dokonce i svůj půvab. Jsou-li však k takovým úsudkům vedeny děti ve škole, je to katastrofa. Je to mor, který se dnes šíří už i po školách vysokých. Schopnost používat takovou zvrácenou pseudologiku se na mnohých VŠ už dokonce považuje za “studijní předpoklad” a je podmínkou k přijetí ke studiu. Autora takových “testů studijních předpokladů” bych nechal zavřít za ohrožování výchovy mládeže. Věru tragický důsledek výchovy logikou našich nevzdělaných babiček!
“Každé dítě ví, že tři jablka bez jednoho jsou dvě. Ve škole se ale neříká jedna a jedna, ale jedna plus jedna a dvě minus jedna. Tím se hned na začátku odděluje školní svět od reality,” tepe Mleziva další zlořád našeho školství. Takže dítě je odtrhováno od reality tím, že místo “a” a “bez” říká “plus” a “mínus”. Pak ovšem, vážený pane němčináři, máte v tomto směru daleko víc másla na hlavě než matematik. Místo slov “jedna, dvě…”, která dítě chápe, ho totiž nutíte psát zcela nesrozumitelné “ein, zwei” a dokonce to (bůhvi proč) čtete “ajn, cvaj”! Že je to něco jiného? Ale kdepak! Je to přesně totéž. A propos – představte si, že večerní teplota pět nad nulou klesne přes noc o sedm stupňů. Má snad dítě říkat “a pět stupňů bez sedmi stupňů jsou bez dva stupně”? Myslím, že ani Vám by se taková “realita” moc nelíbila.
Říkáte, že texty v mnohých učebnicích jsou pro děti nesrozumitelné. V tom máte asi pravdu. Píšete však, že příčinou této nesrozumitelnosti je velké množství odborných termínů, které svědčí o příliš vysokém vzdělání pisatele. A v tom se tragicky mýlíte.
“Odborné termíny používej velmi uvážlivě. Jejich přemíra, která má vzbudit zdání odbornosti, má většinou naopak zakrýt autorovu nevzdělanost.” K tomu mě kdysi vedli moji velmi vzdělaní učitelé. A já se dnes a denně přesvědčuji o tom, jak hluboká je to pravda. Nesrozumitelný text je pro mě naopak důkazem autorovy nevzdělanosti. Dokonalým příkladem je následující ukázka:
Ideové úvahy nejvyššího řádu a rovněž navržená struktura organizace vyvolává proces zavádění a modernizace systému výchovy pracovníků odpovídajících aktuálním potřebám. Pestré a bohaté zkušenosti jasně říkají, že realizace plánovaných vytyčených úkolů vyžaduje rozšiřování logistických prostředků a možnosti nasazení veškerých dostupných zdrojů…
Rozumí tomu někdo? Já vůbec. Znamená to snad, že autorem textu je vzdělanec? Ale kdepak! Pisatel tohoto textu neabsolvoval ani první třídu základní školy a jeho IQ je čistá nula. Z dodané slovní zásoby ho totiž zcela náhodně vygeneroval počítač. Nevěříte? Pak si můžete libovolně dlouhý “učený” projev vygenerovat sami, a to zde.
S učitelským vzděláním je to jako s každým jiným. Ani řidičský průkaz či lékařský diplom z nikoho neudělá dobrého řidiče nebo lékaře. To ovšem neznamená, že řidičák či diplom je na silnici nebo za operačním stolem zbytečný, anebo dokonce na překážku. Vystudovat je prostě nutnost. Zda budu pak dobrý učitel (řidič, lékař), to už záleží jen a jen na mně.