Ve videu “Šťastné pondělí” Jindřicha Šídla se mihne obrázek, za který se jeho tvůrce zřejmě neskonale stydí a ve své IT negramotnosti se domnívá, že za ten zlomeček sekundy, kdy tam problikne, ho nikdo nebude schopen zachytit a zdokumentovat, takže ho za ten výtvor nemůže nikdo ani popotahovat. Zachytil jsem, protože to považuji za dílko zdařilé. Jen si myslím, že tam patří úplně jiný politik.
Bojí-li se pan Šídlo oplétaček, pak navíc zapomněl, že pokud někdo na video neklikl přímo ze Seznamu (a ten odkaz už tam není :-), ocitne se na jeho nástěnce, kde jsou miniatury úvodních snímků jeho videí, které už zapřít opravdu nemůže.
Novodobí fialoví demokrati si zjevně chodí pro inspiraci do nedávné historie, kdy nám vládla demokracie Stalinova a Gottwaldova. Zcela nepokrytě zase řvou:
Okamura říká něco jiného, než my. Proto je Okamura fašista, kterého je třeba umlčet, dehonestovat a zašlapat do země.
Demokracie je dnes opět už jen sprostým slovem. Já demokrat naštěstí nejsem, a proto můžu spolu s Voltairem slíbit:
Pane Okamuro, nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit Vaše právo to říkat.
Opět jsme se totiž…
“…dožili doby, kdy jsou moudří lidé umlčováni, aby to, co říkají, neuráželo hlupáky.”
Albert Einstein