Znárodňování. Komunistická vláda Klementa Gottwalda kdysi brutálně okradla majitele průmyslových podniků o jejich majetek. Vláda Petra Fialy chce dnes udělat totéž. Stejně brutálně. Jediný rozdíl je v tom, že zatímco komunisté to udělali veřejně a otevřeně, pětikolka to dělá skrytě a velmi rafinovaně.
Vláda dnes, stejně jako komunisté dříve, potřebuje ovládnout (mimo jiné) energetiku, tedy především ČEZ. Připomeňme, že před třiceti lety byla energetika zcela v rukou státu. Vláda ODS pak téměř třetinu prodala do rukou drobných akcionářů. Téměř 160 milionů akcií v nominální hodnotě 100 Kč. Pěkný kšeft a hezká záplata tehdy děravého rozpočtu. Šestnáct miliard jen tak na ulici nenajdete.
Dnes to chce vláda zpět. Zdánlivě jednoduchá věc – akcie se prostě dají znovu vykoupit. Jenže ouha. Před měsícem byly desetkrát dražší než koncem minulého století. Na nákup za těchto podmínek by nepřistoupila snad ani ODS, která to mléko kdysi rozlila. Zvláště tehdy, když se tento záměr dostal na veřejnost a akcie vyletěly ještě o dvě stovky výš (viz epilog minulého článku zde).
Nikdo z pětikolky zřejmě neměl mozkovou kapacitu na to, aby vláda z pozice většinového vlastníka vynutila na ČEZu větší dividendy. Do státní pokladny by přitekla spousta peněz, bylo by na pomoc potřebným, vydělali by i drobní akcionáři a spokojeni by byli úplně všichni.
Premiér ovšem chce nakřečkovat celý ČEZ v naivní víře, že tím získá “energetickou suverenitu”. K tomu ovšem potřebuje vyštvat drobné akcionáře. Ale jak, když mu své akcie neprodají? Nezbývá, než je o jejich akcie okrást. Nelze to ale tak nazvat či veřejně přiznat. Práva drobných akcionářů jsou totiž chráněna zákonem, jak Fiala připomněl ve svém “projevu k národu”. To byla snad jediná rozumná věta v jeho monologu, který byl jinak úplně mimo.
Ve svém výlevu Fialla opět opakoval, že za všechno může Babiš. Takže třicet procent energetiky v devadesátých letech prodal Babiš. OKD v roce 1996 prodal Bakalovi Babiš. Transgas v roce 2002 prodal Babiš. Rafinerie v roce 2004 prodal Babiš. Ale nemáme zoufat, Fiala nás vede ke světlým zítřkům. Neodolal jsem a projev poněkud upravil – zde
Chcete-li si o té hromadě nesmyslů přečíst něco vážnějšího, pak zde.
Vláda zoufale potřebuje aspoň něco z toho získat zpět. Zákon – nezákon. Kouřová clona, která má státní loupež přikrýt, se jmenuje sektorová daň. Ta umožňuje státnímu byrokratovi ukázat prstem sem nebo tam a konstatovat: máš nezasloužený zisk. Nebudeš tedy platit daň x, ale mnohem větší daň y. Jinými slovy – většinu tvého zisku ti stát prostě ukradne.
Jestliže akcionář ČEZu zachytil zprávu o sektorové dani včas, rychle prodal a většinu své investice zachránil. Kdo ne, měl smůlu. Co se asi stane s akciemi firmy, které hrozí, že přijde o zisky? Nastává panický výprodej a dramatický pád. Hodnota, kterou drží drobní akcionáři, spadla během jediného dne o dvacet miliard.
Kde se zastaví? To záleží na tom, kolik jobovek vláda ještě vytroubí a kolik bílých koní do té paniky vypustí. Možná dosáhne svého a plnou kontrolu nad ČEZem získá skoro zadarmo. Ukradne ČEZu zisk, jeho akcionářům ukradne akcie a pěkně se napakuje. A bude úplně fuk, jestli její zisk byl přiměřený, anebo nepřiměřený.
Ale co pak?
Jaké firmy budou podnikat ve státě, který se plnou parou žene do temnot padesátých let minulého století? Všechny zdrhnou tak, jako zdrhly z Ruska, které právě dnes zbankrotovalo.
Viz také: