V roce 1969 rozdělil Karel Kryl veškeré písně do několika kategorií. Jeho rozdělení písní (bohužel) ani dnes na své aktuálnosti nic neztratilo.
První kategorií jsou písně, které vzniknou, hrají se půl roku a zapadnou. To jsou šlágry.
Druhou kategorií jsou písně, které se zahrají, hrají se míň, ale hrají se pořád. To jsou evergreeny.
Pak je třetí druh písniček, které se hrají, pak se přestanou hrát. Dlouho se nehrají, protože se nesmějí hrát, pak se zase chvilku hrají a potom se zase nehrají. To jsou písně periodické.
“Představte si, že bych si já dneska,” říká Karel (psal se rok 1969 – pozn. aut.) , “dovolil napsat píseň
Divná loď, když nemá vesla,
divný v bouři klid,
místo chleba žvýkáme hesla,
divný blahobyt.
To je Voskovec a Werich z pětatřicátýho roku…”
Tak to jsou písně periodické.
“Ty se většinou hrají, když je průserno, ” pokračuje Karel, “a když to průserno není uzákoněný.”
Karle Kryle, neuzákoněné průserno přetrvává i do dnešních časů a jedna z Tvých písní dovršila svoji periodu letošního 17. listopadu.
Zdroje: