Před časem jsem psal o tom, že školská geometrie ještě není mrtvá. Mýlil jsem se (viz zde). Soustředěné vražedné útoky autorů současných učebnic nemohla přežít.
Viděl jsem několik aktuálních učebnic geometrie. Učebnic, které prý kromě “verifikovaných a pečlivě vybraných informací” obsahují “moderní didaktické postupy” a jejichž autoři jsou údajně “špičkoví učitelé, převážně vysokoškolští”. Jedna velká hrůza…
Na přebalu učebnic jednoho nejmenovaného nakladatelství se můžeme dočíst, že
- celkovou koncepcí odpovídají požadavkům…
- respektují současné trendy
- podporují rozvoj klíčových kompetencí
- stimulují žáka k aktivitě
- ……
…a tak dále a tak podobně. Těch bodů je celkem jedenáct. Přesně podle ruské klasiky
Ale stejně jako v Mrazíkovi je i v těch učebnicích spousta věcí úplně špatně. A není se co divit.
Před několika lety jsem byl osloven jiným (opět nejmenovaným) nakladatelstvím, zda bych jim nenapsal recenzi na jejich připravovanou učebnici geometrie. Protože odpovědní redaktoři na úroveň konkurenčních učebnic sympaticky nadávali, docela jsem se začal těšit na něco čitelného a smlouvu jsem podepsal. Teprve až potom přede mě položili výtisk.
Náhodně jsem otevřel.
“No vidíte, zrovna toto… ” začal jsem a chtěl jsem dodat: “…není dobré. Jakoby se to snažilo navodit dojem, že ten kosoúhlý průmět nahoře je pohled na skutečnou krychli pod tím…” Jenže dodat jsem nestihl. Autorky, matematické to doktorky, mě předběhly.
“Ano, zrovna toto je velice zajímavé. Snažily jsme se tu krychli vyfotit tak, jak se krychle kreslí, a vidíte, že se nám to skoro povedlo – přední stěna čtverec, kolmé hrany mají opravdu 45 stupňů, jenom jsou pořád nějaké krátké. A vždycky, když je chceme delší, tak se nám zase deformuje ten čtverec. Jenom zatím nevíme, proč…”
Vydržím hodně, ale toto se mnou málem šlehlo. Ale smlouva je smlouva, posudek jsem napsal. V bláhové naději, že potom něco takového nemůže vyjít. Vyšlo. Za mrzký peníz se zřejmě našel jiný recenzent, jiná recenze a můj výlev nejspíš skončil v koši.
Takovou definici válce mohl dát dohromady jen opravdu špičkový vysokoškolský učitel! A pod tím pokyn
Jsa dělnickým kladivem a zásadami na přebalu stimulován k aktivitě, fotografoval jsem:
Má tvar kolmého válce? Podle definice ve “slovníčku” ano. Hle, jak krásnou klíčovou kompetenci jsem si rozvinul!
Chtěl jsem na jednotkové krychličky rozřezat následující tělesa:
Ani u jednoho se mi to nepovedlo.
A co mám, vážený špičkový autore, dělat, když se mi takto definované výšky vůbec neprotnuly?
Jak dlouho taková učebnice vzniká? Od myšlenky vytvořit učebnici, až do chvíle, kdy se ocitne na žákově lavici, uplynou přibližně tři roky (hleďme, hleďme…). Pak se podle takové učebnice v sedmé třídě učíte toto:
V osmé toto
Pečlivě jsem prohlédl a podrobně popsal. Nevím, na co všechno jsem měl přijít, ale napadlo mě třeba podle té učebnice postavit válec na krychli:
Jako výsledek usilovné tříleté práce špičkových odborníků opravdu skvělé!
Samochvála takovým nakladatelstvím opravdu nesmrdí, a tak pokud chceme zjistit, kdo to má všechno na svědomí, můžeme číst:
A pod tím další veledílo této bandy:
Kdybych takto načrtl kužel před padesáti lety já, byl bych nejspíš pro výstrahu zastřelen před nastoupeným studentstvem. A to tenkrát nikdo neměl k dispozici žádný CAD. Dnes ho má každý blbec, a přesto špičkoví grafici, animátoři a režiséři rozdíl neviděli, ani když jsem jim napověděl, ba přímo kopl:
Jaké má člověk asi pocity, když čte něco takového:
… a vedle toho toto:
Zamyslel jsem se. Pro někoho vrchol kariéry, pro mě vrchol blbosti. Nikdo z odborných redaktorů, grafiků, ilustrátorů, fotografů, animátorů, programátorů, režisérů, kameramanů, lektorů, pilotujících učitelů a dalších spolupracovníků, kteří takto někam vnášejí svoje praktické zkušenosti, asi nikdy v životě nebyl v poledne venku.
“Definice: Volné rovnoběžné promítání zobrazuje útvary v kolmých rovinách ve skutečné velikosti, v rovinách rovnoběžných pod úhlem 45 stupňů a zkrácené na polovinu. Někdy je to ale nevýhodné, v těch případech volíme volné rovnoběžné promítání jinak…“, čtu v učebnici.
“Definice: Kružnice je množina bodů, které mají od daného bodu stejnou vzdálenost. Když se nám to ale hodí, je kružnice něco úplně jiného,” dodávám já.
“Země má tvar koule, která je na pólech zploštělá,…” dí učebnice
“… takže skříň má tvar válce, který má hranaté podstavy,” glosuji já.
Takto bych mohl pokračovat nejspíš až do příštích Vánoc. Raději tedy snad skončím.
Před čtvrt stoletím si lodivodi našeho školství spletli demokracii s anarchií a vzdělání s dovedností prohledávat internet. Z první takto vychované generace už jsou odborní redaktoři, grafici, ilustrátoři, fotografové, animátoři, programátoři, režiséři, kameramani, lektoři, pilotující učitelé a další spolupracovníci. Moderní učebnice podle toho vypadají a obávám se, že s tím už nic nenaděláme.