Jak maturita degradovala na středověké trivium

Je to definitivní – z matematiky se maturovat nemusí. Dnešní MF DNES (7. 5. 2020) píše. že rozhodnutí poslanecké sněmovny tak bezpochyby mnoho středoškoláků oslaví. Souhlasím. Jenže takto schválená maturita je poněkud nedůsledná – dokonalá bude až tehdy, když se nebude muset maturovat z ničeho. To nejspíš budou slavit úplně všichni.

“Určitě by bylo dobré, aby žáci měli k matematice vztah, ale povinná maturita z matematiky nic nevyřeší. Každý žák střední školy je nadaný na něco jiného a chtít po studentech plošně, aby maturovali z matematiky, nemá smysl,” vyjádřil se v MF DNES před časem ředitel jednoho gymnázia. (když jsem ho kvůli tomu kontaktoval, sdělil mi, že jeho slova byla vytržena z kontextu, proto neuvádím jeho jméno. Chcete-li mocí mermo jeho jméno znát, najděte si MF z 5. 3. 2020).

“Lidé se velmi liší v nadání , zájmech a v kdečem dalším. A protože žáci jsou také lidé, nedává smysl dávat všem hlavu do jednoho chomoutu jednotné maturity,” řekl jinými slovy totéž Daniel Münich pro dnešní výtisk téhož plátku.

Je to typický názor pitoreskních zaslepenců, kteří nevidí ani to, co mají přímo před nosem. Likvidace matematiky totiž neznamená likvidaci ani jednotné maturity, ani jejího chomoutu. Jeden jednotný chomout, chomout nedotknutelný, nezpochybnitelný a skálopevný tady stále je. Jmenuje se český jazyk.

Představte si, že bych hlásal: “Určitě by bylo dobré, aby žáci měli k češtině vztah, ale povinná maturita z češtiny nic nevyřeší. Každý žák střední školy je nadaný na něco jiného a chtít po studentech plošně, aby maturovali z češtiny, nemá smysl.” Byl bych za blázna. Přitom jsem neřekl nic jiného, než Daniel Münich a nejmenovaný gymnaziální ředitel. Jediný rozdíl je v tom, že ve jménu češtiny nezašlapávám matematiku, ale že si jménem matematiky dovoluji vzít do huby češtinu.

Přitom čeština, toto zlaté tele mnohých pseudohumanistů, patří z jistého pohledu naopak k předmětům nejméně důležitým. Kde se domluvíte česky? Na necelých dvou desetitisícinách zemského povrchu. Zákony fyziky, chemie či biologie přitom platí na celé zeměkouli a nejspíš i v celém vesmíru. Jakým jazykem je psáno poselství, které jsme v roce 1977 poslali mimozemským civilizacím? Tento vzkaz není napsán česky. Ani německy, italsky či francouzsky. Není dokonce ani anglicky. Vzkaz na pozlacených deskách sond Voyager 1 a Voyager 2, které pomalu opouštějí naši sluneční soustavu, je psán matematikou…

Ano, matematika je možná nejméně úspěšný maturitní předmět. Ale není to tím, že by byla učena hůř než ostatní předměty. Je to tím, že se nedá nabiflovat, natož okecat. Čeština zřejmě ano. Jak jinak si vysvětlit, že stále víc písemným projevů vysokoškoláků, kteří povinně maturovali z češtiny, se hemží pravopisnými chybami na úrovni prvního stupně základní školy? Neznalosti tohoto kalibru v češtině prokazatelně projdou. V matematice ne. Matematika se nedá ani nabiflovat, ani okecat. V matematice se musí myslet. A to je celý rozdíl.

I když česká gramatika není vždy úplně logická, pravopis není pro matematika většinou nic těžkého. Matematik je schopen (i když velmi nerad) nabiflovat se spoustu pro život zcela nepostradatelných věci, například životopisy Gustava Flauberta či Fjodora Michajloviče Dostojevského, jakož i všechna díla Svatopluka Machara, Ivo Vodseďálka a Marie Voříškové-Burské. Obávám se však, že odpůrce maturity z matematiky je odpůrcem jenom proto, že jeho duševní síly stačí více či méně právě jen na to biflování a na nic víc. Algebru a geometrii prostě a jednoduše nezvládne.

Ne nadarmo bylo sedm středověkých svobodných umění rozděleno na dva stupně. Na nižším stupni, triviu, se vyučovala gramatika, dialektika a rétorika. A teprve na vyšším stupni, kvadriviu, pak aritmetika, geometrie, astronomie a hudba. Rušíme-li matematiku proto, že je moc těžká, přiznáváme tím, že pro dnešní středoškoláky je těžké celé současné středoškolské vzdělávání. A řešíme to jeho degradací.

Ti, kteří dnes slaví, slaví svoji neschopnost absolvovat středověké kvadrivium. Maturita klesla na úroveň trivia a možná, že tím trivium ještě urážím. Jak svědčí bezpočet příkladů, dnešní maturant nemusí ovládat gramatiku, ani rétoriku (alespoň ne tu v původním slova smyslu). Obávám se, že dnešnímu maturantovi (a nejen jemu) stačí umět jenom kecat a žvanit.

(zveřejněno v MF DNES, 11. 5 .2020)

10 Replies to “Jak maturita degradovala na středověké trivium”

  1. Dobrý den pane Martišek,
    přečetl jsem si váš blog (já tomu říkám článek) dnes na idnes.cz a přiznám se, že mi mluvíte ze srdce. I já jsem nevydržel a o víkendu jsem napsal článek na Neviditelného psa, ale jak znám pana Wagnera, bude to celkem brzo, většina mých článků se tam objeví do 2-3 dnů. Také nesouhlasím s rušením povinné maturity z matematiky, ale to je asi to poslední co můžeme dělat. Vypsal jsem tam k čemu všemu matematiku potřebujeme, ale to pro ty tupce na MŠMT už to dávno nic neznamená. Ti se chtějí zalíbit většinovému voliči, aby hodil hlas pro ANO 2011. Domnívám se, že se budou více prosazovat soukromé školy, protože budou nabízet komplexnější vzdělání, ale je škoda, že tato možnost bude utíkat většinové populaci střední třídy a sociálně slabým rodinám, teda jejich dětem. Nevím jak to skončí, snad se v budoucnosti vrátíme zase ke kvalitní výuce třetího tisíciletí. Učil jsem na základce a i matematiku, je mi z dnešního stavu smutno.
    Přeji pěkný den.
    Jaromír Bílek

    1. Pane Bílku,
      díky za reakci. Lidí, kterým je z dnešního stavu smutno, je dost a dost. Bohužel ani já nevím, co s tím…

      Mějte se

      D. M.

  2. Vážený pane docente,
    Součástí matematiky by měla být i logika a já z hlediska logiky nemohu souhlasit s Vaším článkem o degradaci maturity. Víte, matematici jsou zvláštní sorta lidí. Jsou mnohem háklivější a nedůtklivější na nepříznivé vyjádřování o matematice než příslušníci jiných oborů. Já jsem chemik a když mi někdo řekne, že chemii k životu nepotřebuje, tak s tím nemám žádný problém. Totéž pozoruji u fyziků a odborníků v přírodních vědách. Pouze matematici “zuří” když někdo prohlásí, že matematika není tak důležitá. A ona není zdaleka tak důležitá jak si matematici myslí. Já jako výzkumný pracovník v chemii s řadou mezinárodních patentů jsem nikdy nepotřeboval vyšší matematiku. Vždy mi stačila trojčlenka, základní rovnice, vzorce pro výpočet povrchů a objemů těles a především logika. To stačí 99% techniků, i špičkových. Odhaduji, že pouze 1% lidí ve svém životě potřebuje vyšší matematiku. Naopak 99% lidí bude ve svém životě potřebovat češtinu, kterou jste tak nepěkně napadl na svém blogu (to 1% Čechů co nepotřebuje češtinu jsou emigranti do cizích zemí). Je tedy naprosto logické a matematicky správné, aby se lidé učili to, co budou potřebovat, tedy češtinu. Při jednání s lidmi, s úřady, se zaměstnavatelem atd. je třeba se prezentovat kvalitním mluveným i písemným projevem v češtině, aby člověk nevypadal jako buran a mohl získat zaměstnání.
    Co se týče sond Voyager 1 a 2 (nikoli I a II), tak desky nejsou zlaté, ale měděné a jsou pozlacené. Matematici by měli být přesní…… Váš výraz, že na deskách nenajdete nic jiného než matematiku není pravdivý. Najdete zde především fyziku, dále pozdravy v 55 jazycích země, mj. i v češtině, najdete zde hudbu, obrázky, různé zvuky ze země, ale nikoli čistou matematiku. Nechci Vás chytat za slovíčko, ale zde uvádíte čtenáře v omyl pod heslem “účel světí prostředky”.
    Myslím, že důležitější než matematika je schopnost logicky uvažovat a analyzovat situaci a znát obecné postupy jak řešit úkoly a problémy. Biflovat se matematické vzorce a poučky není nutné. Je potřeba vědět o tom, že existují, k čemu se používají a umět je najít. To inženýrovi, ale i vědci stačí (pokud to není ovšem matematik…..). Dám Vám příklad ze zkoušek z matematiky na Harvard : pálka na ping-ponk a míček stojí dohromady 1 dolar a 5 centů. Pálka je o 1 dolar dražší než míček. Kolik stojí pálka a kolik stojí míček ? Většina lidí tohle není schopna správně vyřešit, ba ani učitel matematiky a jeden absolvent matfyzu. Zeptejte se svých studentů. Možná budete vyděšen z jejich odpovědí. Co tím chci říci : nebiflovat se matematiku, ale učit se logickému uvažování. Logika a správné uchopení problému je v mých očích více než matematika.
    S pozdravem
    Oldřich Kříž, Plzeň

    1. Vážený pane kolego Kříži,

      máte pravdu, že matematici by měli být přesní a že v mém textu jsou nepřesnosti. Máte pravdu, že desky na Voyagerech nejsou zlaté, ale pozlacené. Máte pravdu, že je na nich kromě matematiky i něco fyziky a lidských a zvířecích zvuků. Ale to je tak asi všechno, co mi lze vytknout. Pardon – ještě jedna podstatná věc: Voyagery jsou skutečně číslovány arabskými čísly, nikoliv římskými. To jsou ovšem věci snadno opravitelné. Opravil jsem.

      Jenže přesný text vyžaduje přesného čtenáře, který chápe, co je psáno. Mně se zdá, že jste četl úplně něco jiného, než jsem napsal. A nedostatky Vašeho textu jsou bohužel neopravitelné. Odporujete si, melete páté přes deváté, máte plnou pusu matematiky a přitom nemáte ponětí, co to matematika vlastně je.

      V jedné větě píšete, že součástí matematiky by měla být logika, ve druhé pak že logika je důležitější než matematika. Vážený pane kolego, logika by součástí matematiky neměla být, ona součástí matematiky je a vždycky byla. A nejen součástí, je přímo jejím základem. Učí se to v prvních ročnících středních škol. Napsal jste, že logika je důležitější než matematika – to je totální nesmysl. Jeden z mnohých, který Vás usvědčuje z toho, že právě s logikou jste na štíru.

      Říkáte, že matematici kvůli matematice zuří. Jak kteří. Já jsem naposled zuřil v pubertě a kvůli něčemu úplně jinému, než kvůli matematice.

      Několikrát píšete něco o vyšší matematice, přitom o tomto prapodivném pojmu není v mém článku nikde ani slovo. Nevím, co je to nižší a vyšší matematika.

      Říkáte, že 99% lidí včetně Vás nepotřebuje matematiku, ale jenom trojčlenku, základní rovnice a objemy a povrchy těles. A kde jste tyto dovednosti získal? To jste se tu trojčlenku naučil v češtině? Základní rovnice jste probírali snad v dějepisu? Povrchy těles v tělocviku?

      Pokud to nevíte, pak vězte, že toto všechno je matematika (včetně té logiky, kterou se tak často oháníte). A že maturita z matematiky, proti které tak vehementně bojujete, spočívá dnes už téměř výhradně v trojčlence, základních rovnicích a objemech a površích základních těles. Nic jiného už si tam dnes nikdo netroufá dát. To právě z této látky se dnes u maturity propadá. Vlastně ještě z něčeho – procenta. Další nepotřebná katastrofa, ze které dnes maturanti propadají.

      Úloha o pálce a míčku (láhvi a zátce…) se běžně dává jedenáctiletým adeptům studia na osmiletých gymnáziích. Kdyby byla v maturitních příkladech, určitě by zvýšila propadovost. Proto chci maturitu z matematiky, aby se tito lidé nedostávali na vysoké školy. Vy (a Harvard, který mi dáváte za příklad) chcete totéž a domníváte se, že mi tím odporujete. Já píšu, že matematiku nabiflovat nelze. Vy mi “oponujete” tím, že biflovat matematiku není nutné. Opravdu tomu nerozumím.

      Pokud jde o češtinu – jak už jsem řekl, nečtete přesně a můj text jste naprosto nepochopil. Nenapadl jsem češtinu. Češtinu mám rád a docela často o ní píšu. Napadl jsem její výuku na středních školách. To je podstatný rozdíl, který Vám při veškeré Vaší logice očividně unikl.

      Já se pozastavuji nad tím, že texty vysokoškoláků se hemží hrubkami a Vy mi nadáváte s odůvodněním, že učit se češtinu je potřeba. A přitom se stále oháníte logikou. Nezlobte se, ale opravdu mi to hlava nebere.

      Nechápu, jak mohou projít maturitou z češtiny lidé, kterým “integrály konvergovali” popř. “konvergujou”, kterým “maily došli”, ale oni přesto semestrálku nestihli “z důvodů své chybi” a kteří v diplomové práci děkují “docentovy Martiškovy”. Pokud si myslíte, že jim taková čeština “pomůže v jednání s úřady a se zaměstnavatelem”, já si to tedy nemyslím. Za tyto děsy nemůže naše krásná čeština, ale její pro mě naprosto nepředstavitelná “výuka” a tragikomická parodie na maturitu z ní.

      Právě na to ve svém článku poukazuji. Je mi velmi líto, že jste to nepochopil.

      Zdraví

      D. M.

  3. Pane docente, nezklamal jste mne. Čekal jsem, že můj příspěvek smažete a jsem tomu rád, protože jsem si tak ověřil, že moje schopnost předvídat lidské reakce stále funguje. Možná jste dobrý matematik, ale se světem kolem Vás se nedovedete vyrovnat.
    S pozdravem
    Oldřich Kříž

    1. Vážený pane Kříži,

      nevím o tom, že bych někde smazal nějaký příspěvek. Všechno jsem zatím povolil. Vaše jasnozřivost, se kterou dokážete tak přesně stanovit, s čím se dovedu vyrovnat a s čím ne, je sice obdivuhodná, ale já bych takovým jasnovidcem být nechtěl.

      D. M.

  4. Vážený pane docente,
    Děkuji za odpověď. Musím Vám pár věcí objasnit. Napsal jsem, že součástí matematiky by měla být logika a Vy píšete, že logika součástí matematiky je. Bohužel není to pravda, matematika není vyučována tak, aby v ní vynikla logika jakožto páteř, od které se vše odvíjí. Dnes může dostat jedničku z matematiky i student, který se ji nabifluje a který logikou neoplývá. A to je chyba. Toto mám na mysli, tedy že logika by měla být, ale mnohdy NENÍ součástí VÝUKY matematiky.
    Logika je důležitější než matematika : na tom si trvám. Jde o to, že při přijímačkách na Harvard profesory nezajímá, jaké má student matematické znalosti (protože ty může mít nabiflované, nebo může mít dobrého drahého soukromého učitele), ale zajímá je, jakou má přirozenou logiku ! Přirozená logika, tedy selský rozum je pro studium matematiky a ostatně i pro život důležitější než nabiflované vzorečky, respektive než aktuální studentovy matematické znalosti.
    Pokud nevíte, co je to vyšší matematika, zkuste např. “Vyšší matematika” od M. Navrátila a L. Staré, Mendelova univerzita, Brno, 2017. Učebnic vyšší matematiky je více, sám mám jednu doma od Karla Rektoryse. Doporučuji (pokud si myslíte, že nyní jsem to trochu přehnal, tak máte pravdu – ale koledoval jste si o to svým výrokem že neznáte vyšší matematiku).
    Píšete, že vehementně bojuji proti maturitě z matematiky. Pokud byste si podrobněji přečetl můj příspěvek, tak byste zjistil, že jsem se ani slovem nezmínil o tom, že by maturita z matematiky neměla být, natož abych proti ní “vehementně” bojoval. Navrhuji, ať je matematika z maturity volitelná, tak jako třeba chemie, fyzika či přírodověda. Bez maturity z matematiky ať na technické obory nikdo neleze. Ale proč by měl maturovat z matematiky budoucí právník, student cizích jazyků, filozofie, DAMU atd. ?
    Píšete, že Vám nadávám s odůvodněním, že učit se češtinu je potřeba. S tím nesouhlasím, ani slovem jsem Vám nenadával, to není můj styl. Myslím, že jste povahou cholerik a občas přeháníte. To není výčitka, mám několik kamarádů choleriků a jsou velmi zábavní. Pokud se někdy chovají nepřiměřeně, řeknu jim “co blbneš”. To Vám říci nemohu, ale mohu Vám navrhnout, abyste se zkusil ve svých projevech poněkud mírnit a abyste nevolil výrazy jako “melete páté přes deváté”, “nedostatky Vašeho textu jsou bohužel neopravitelné” (chyba : vše jde opravit, to je logika pane docente), “nemáte ponětí, co to matematika vlastně je” (jak to víte ? to že se vyhrazuji proti všeobecné maturitě z matematiky přece není matematickým důkazem, že se v matematice nevyznám). Mě osobně invektivy nevadí, protože už jsem něco prožil (jsem asi podobného věku jako Vy), spíše se jedná o ostatní čtenáře.
    Co se týče toho smazání příspěvku, tak to byl můj omyl. Protože jsem na Vašem blogu byl poprvé, nevěděl jsem jakým způsobem jsou příspěvky přijímány a když se ten můj ani po mnoha hodinách neobjevil, domníval jsem se, že byl smazán. Omlouvám se za tuto neznalost.
    S pozdravem
    Oldřich Kříž

    1. Vážený pane kolego,

      opět se mýlíte. Moje přímočaré příspěvky nejsou projevem cholerika. Kdyby tomu tak bylo, psal bych je nejspíš s pěnou u úst. Já je píši s nadhledem a úsměvem. Moje texty jsou důsledkem prosté alergie na na nemístnou lidskou… odvahu (všimněte si, jak jsem tolerantní – kdybych nebyl, použil bych mnohem expresivnější synonymum).

      Já bych si nikdy nedovolil poučovat stavaře o betonu, autaře o brzdách nebo chemika o halogenech. Ale nám, matematikům na technikách, se každou chvíli kdejaký stavař snaží vysvětlovat algebru, autař geometrii a chemik logiku a vyšší matematiku.

      Takže ještě jednou: konstatování, že nemáte ani ponětí, co to matematika vlastně je, je možná příkré, ale bohužel pravdivé. Jak to vím? Inu, kdybyste to ponětí měl, nemohl byste (stále dokola) psát to, co píšete. To je celkem jednoduchá aplikace kodifikovaného principu matematické logiky, kterému se říká nepřímý důkaz.

      “Vyšší matematika”? Tento pojem spatřil světlo světa na začátku 18. století krátce po objevu infinitezimálního počtu, který mnozí jeho budovatelé považovali za nadřazený všemu, co do té doby matematika přinesla. A aby bylo úplně jasno, všechno, co nebylo “vyšší”, hodili do jednoho pytle a dali tomu nálepku “elementární”. Jenže se brzo ukázalo, že celá ta jejich “vyšší matematika” je nekorektní chimérou. Nadutým matematickým Titanicem, na jehož záchranu byla zoufale volána “elemetární” matematika. Při této záchraně se zjistilo, že “elementární” je o několik pater výš, než to jejich slavné “vyšší”. Že dobrat se korektně k obyčejnému počítání “1; 2; 3; 4; 5;… ” a přes něj k dalším číselným oborům, je daleko náročnější, než pak na tyto základy naplácnout derivace a integrály. Dnes se takzvané “vyšší matematice” říká většinou kalkulus a je to jedna z nejjednodušších matematických partií.

      Je pravda, že ještě dnes řada lidí (včetně mnoha matematiků) kastuje matematiku na “elementární” a “vyšší”. Připomínají mi chemiky, kteří stále tvrdí, že dřevo je sloučenina popela a flogistonu. Zatímco v chemii je takové uvažování dávno mrtvé, v matematice se bohužel stále drápkem drží. Snad proto, že pojem “vyšší matematika” zní matematickým laikům velmi vznešeně a jeho propagátorům dodává falešný pocit jakési nadřazenosti.

      Proč by měl právník maturovat z matematiky? Proto, aby právo bylo konečně aspoň trochu logické. Neznám nic příšernějšího než “právnickou logiku”. Z jakých důvodů by k tomu měl být nucen student cizích jazyků? Z úplně stejných, z jakých je matematik nucen maturovat z literatury. Student filozofie? Aby konečně poznal, co je “elementární” a co “vyšší”…

      Vždycky mám čas na diskusi, která se nějak vyvíjí a někam spěje. To ovšem bohužel není tento případ. My jsme se nepohnuli ani o píď. Tato polemika nikam nevede a nestojí za to, abych kvůli ní dál plýtval časem. Takže si nechejte Vaše názory (já Vám je neberu) a já si nechám ty své. Tím bych to asi uzavřel a v této diskusi už nepokračoval.

      D. M.

  5. Vážený pane docente,
    Moje názory jste mi nevyvrátil, ani jste se o to nepokusil. Jen stále opakujete své pohledy na věc. Zřejmě patříte k lidem, kteří jsou neomylní, neschopní přenést přes srdce, že by někdo jiný mohl mít pravdu proti nim. Jsou zde ale naštěstí lidé jiného názoru než Vy, a ti rozhodli, že matematika není povinný maturitní předmět. Je to tak dobře. Úloha matematiky totiž byla nadhodnocena.
    Jediné, v čem s Vámi naprosto souhlasím, je Váš poslední odstavec. Právě jsem chtěl napsat o Vás přesně totéž, připouštím, že lépe bych to napsat nedovedl. Přece jen se tedy na něčem shodneme.

    S pozdravem
    Oldřich Kříž

  6. Pane Kříži,
    Vy jste opravdu neskutečná osoba. Když tak pořád operujete logikou, dám Vám dvě jednoduché otázky:

    1) Může být člověk, který přiznal svůj omyl, neomylný ?

    2) Já jsem přiznal svůj omyl třikrát. Vy ani jednou. Kdo z nás se tedy považuje za neomylného?

    Prosím, abyste odpověděl jen sám sobě a sem raději už nic nepsal.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *